mary.ko@seznam.cz

Hmyz, chilli, perník aneb jak Foodparade opět příjemně překvapil

09.09.2015 12:34
 

Není novinkou, že z každé gastronomické akce, kterou navštívím, napíši krátké shrnutí a taktéž není překvapením, že si ode mě Foodparade jako každý rok opět vysloužil celkově pozitivní hodnocení. Ale popořádku.

Na festival jsme jako obvykle vyrazili již v sobotu dopoledne, abychom toho za prvé stihli co nejvíc a za druhé se vyhnuli větším davům. První část se nám povedla maximálně, druhá již tak napůl. Foodparade se stává rok od roku populárnějším, což se projevuje zejména na návštěvnosti a bohužel také na dlouhých frontách u jednotlivých stánků. K tomu přispěl také fakt, že se vyvedlo počasí a sobota tak nabídla to nejlepší z babího léta - sluníčko a příjemných 19 stupňů. Nicméně nemohu říct, že bychom někde opravdu dlouho čekali, fronty se většinou pohybovaly rychle a ani jednou jsme neměli problém najít stolek nebo místo k sezení. Jedinou vadou na kráse byla "směnárna", kde se daly dokoupit další chefy (bez kterých jste se na festivalu neobešli). Pro celý areál byla pouze jedna jediná, pokud nepočítám možnost směnit chefy hned u vchodu, kde byla zároveň fronta na vstupenky (samozřejmě dvakrát tak dlouhá). Naráz jsme si tedy dokoupili hned 40 chefů a doufali, že to nebude ani moc, ani málo, protože řada se každou minutou prodlužovala.

Hned po vstupu jsme zamířili ke stánku "Président", jehož sýry milujeme a ochutnali jejich novinku "Président na gril" s bylinkovým kořením. Příjemně nás překvapila nejen chuť (obvykle takto předpřipravené hermelíny na grilování moc nemusím), ale i cena, za 1 hermelín jste zaplatili jen jeden chef (v přepočtu tedy 20 Kč). Navíc jste si mohli za 2 chefy odnést domů i praktické balení pro dva.

Naší druhou zastávkou se stala "La Casa de la Havana", kde mi místní barmani namíchali na přání tajemný drink se skořicí a mátou, což mě spolu s jedním ibalginem na migrénu pěkně nakoplo :)

Potom konečně přišlo to pravé ochutnávání, neb jsme narazili na stánek "Hmyz na talíři". Dali jsme si smažené potemníky a cvrčky, a pokud jste se dokázali zbavit pocitu, že jíte brouky (což se mně nepodařilo), tak se v podstatě jednalo o křupavé jednohubky s jemně oříškovou chutí.

Zastávku u mého oblíbeného Burger Baru jsme pro tentokrát vynechali jednak kvůli frontě a také z důvodu přehlcenosti všemi možnými burgery v posledních měsících. Mimo to jsme ale zkusili celé festivalové menu Hotelu Jítrava, který nás svými zvěřinovými pokrmy překvapil minulý rok. Menu jsme si sestavili z hovězího tataráčku, srnčí plece s žemlovým knedlíkem a piškotovým dezertem s hruškami. Narovinu musím přiznat, že mně jídlo tentokrát zklamalo - tataráček byl dobrý, ale na druhou stranu nic extra, srnčí plec byla šlachovitá a piškot v dezertu strašně suchý a drobivý. Plec sice zachránila omáčka s knedlíkem a dezert zase tvaroh a hrušky, ale i tak jsem od Jítravy čekala více.

Protože jsme se nechtěli přecpat hned na začátku, obloukem jsme se vyhnuli naší oblíbené Modré kachničce (přeci jen bylo potřeba jednou ochutnat taky něco jiného) a skončili u restaurace Steakgrill, kde nám naservírovali naprosto skvělé texaské chilli. Ocenila jsem především servírování této speciality, kterou servírka nabírala přímo z kotlíku a obsluha vám u dalšího stolku nabídla několik druhů chilli papriček a chilli olejů na dochucení. Chilli si tak mohli dát i ti, kteří pálivému příliš neholdují a naopak fajnšmekři si ho dochutili přímo na místě dle libosti.

Zbytek festivalu jsme strávili v místě prodejců s delikatesami, kde jsme ještě spořádali bagel s uzeným lososem od Cup and Cake, burgundské šneky od Barkona Snails, kachní rillettes ze stánku Food story a sendvič s pastrami a kyselou okurkou z prodejny Sklizeno. Domů jsme si navíc odnášeli pečivo z naší oblíbené pekárny Petite France, vynikající klobásky od Only Nature a sladkou tečku z Perníčkova snu (ten se mimochodem podobně jako žitný chléb na PFF stal naším dalším favoritem).  

Poslední 3 chefy jsme utratili za božskou zmrzlinu od Angelata (kdo ji ještě neochutnal, tak ať kouká naklusat do Rytířské ulice a napravit to), konkrétně příchuť slaný karamel a mascarpone s divokými fíky. 

Domů jsme jako obvykle odcházeli přecpaní, ale naprosto spokojení a já můžu s klidným pocitem říct, že Foodparade mne celkově opět nezklamal. Příští rok bych organizátorům doporučila rozmístit více směnáren v rámci areálu a vzkázala bych: jen tak dál!