mary.ko@seznam.cz

Jak se mi daří plnit půlroční předsevzetí…

24.11.2012 13:45

Když jsem v červenci začala psát tento blog, v úvodním článku jsem si dala tři půlroční předsevzetí, která jsem chtěla do konce roku splnit. Do konce roku zbývá sice ještě měsíc a kus, ale není na škodu si to plnění částečně zrekapitulovat už teď.

 

1. Naučit se základní tipy, jak fotografovat.

Světlo, světlo, světlo… To je základ, který tvoří polovinu úspěchu. Bohužel vařím většinu jídel navečer, a tudíž mám na focení přirozeného světla pomálu, ale i tak si myslím, že určité pokroky se dostavily. Zatím mám ale na čem pracovat…

 

2. Osvojit si postupy foodstylingu.

I tady na sobě vidím určitý pokrok. Pokud bych chtěla být profesionál, tak bych k tomu musela přistupovat trochu jiným způsobem, například nakoupit různé druhy nádobí a kuchyňských potřeb, aby se mé výtvory neobjevovaly na stále stejných šedivých talířích… Na druhou stranu si vždy říkám, že vařím pro radost a jakékoliv jídlo, které naaranžuji na talíř, hned poté sním a je proto zbytečné investovat do nového nádobí jen proto, aby to „hezky vypadalo na fotkách“… Zatím se tedy snažím aranžovat jídlo na talíř s tím, co mám a kdo ví, třeba se časem k nějaké větší investici odhodlám.

 

3. Vyzkoušet vždy alespoň jeden recept z každé kuchařky, kterou mám.

V plnění tohoto předsevzetí jsem zatím velmi úspěšná a dělá mi to ohromnou radost. Například jsem se odhodlala k upečení vlastního chleba, sice na pohled nevypadal jako ten z pekárny, ale dobrý byl moc! Pořád se snažím zkoušet nová jídla a vždy si v týdnu najdu chvilku, abych prolistovala pár kuchařek nebo časopisů a řekla si, co budu vařit příště. Občas to dá docela zabrat, zvlášť když se mi nahromadí povinnosti do školy, ale i tak se mi daří neustále zkoušet něco nového. A protože mi od července v knihovničce přibyly další kuchařky (a k Vánocům Ježíšek přinese pár dalších…), inspirace i možností mám požehnaně.

 

Jediná věc, která mne trochu mrzí je, že nepíšu na blog tak často, jak bych chtěla. Času je bohužel málo a po psaní různých úkolů a seminárních prací už člověk většinou nemá kapacitu na to, aby psal další články, i když se týkají něčeho, co ho baví. V každém případě bych v psaní chtěla pokračovat a uvidíme, jak se budou věci vyvíjet.