…a já si uvědomila, že už víc než rok píšu tento blog! Člověk si ani neuvědomuje, jak rychle ten čas utíká. Za ten rok jsem o chuť a lásku k vaření rozhodně nepřišla, naopak mám pocit, že mě začíná bavit čím dál tím víc. A tak pořád kupuji kuchařky (které mi zabírají už dvě celé police v knihovně) a pročítám časopisy, sleduji gastronomické akce a navštěvuji kuchařské kurzy. A hlavně zkouším nové a nové recepty, které pak ráda předávám dál.
Co mi psaní blogu zatím přineslo? Jednoznačně dobrý pocit, protože vím, že se o všechnu tu radost, kterou mi vaření přináší, mohu podělit. V jednu dobu jsem se bála, že si blog píši spíš pro sebe a měla jsem pocit, že moje příspěvky nikdo nečte, ale najednou se začaly objevovat komentáře, „lajky“ a hlavně pochvaly při osobních setkáních. Ani si nedokážete představit, jak vás potěší, když vám spolužačka řekne, že vaří podle vašich receptů nebo známý podotkne, že v jeho kanceláři si všichni váš blog pravidelně prohlížejí. Protože najednou vidíte, že to co děláte a co tak moc milujete, má nějaký smysl. A je jedno, jestli jde o psaní blogu nebo o něco většího.
Ve svém okolí mám zrovna dva lidi, kteří si jdou za svým snem a které obdivuju a moc je v tom, co dělají, podporuju. Nebudu jmenovat, ale řekněme, že jeden z nich si zrovna založil cestovní agenturu a druhá u nás se svou kamarádkou s úspěchem propaguje vietnamskou kuchyni. Je úžasné, co oba dělají a hlavně, je na nic vidět, že je to zkrátka baví.
A tak na vás všechny apeluji, pokud se vám něco bude líbit, dejte to najevo! Je jedno jakým způsobem, stačí i obyčejný „lajk“ na facebooku, komentář, zpráva, cokoliv. Protože nic vás nepotěší víc, než prostý zájem nebo pochvala od ostatních.
Abych tuto úvahu hezky zakončila, změna je život a proto vám s tímto článkem představuji trochu jinou podobu stránek a hlavně, svou vlastní doménu, maryvkuchyni.cz :) Doufám, že se vám moje recepty budou pořád líbit a že i nadále budete můj blog číst, přeji dobrou chuť do dalších dní!