Co si vybavíte, když se řekne Toskánsko? Itálii, Florencii, víno? Skvělé jídlo? Ano, ano, ano a ano!
O Toskánsku jsem z hlediska gastronomie nikdy neměla pochyby, ale až reálná návštěva mi ukázala, že tento italský kraj je poklad. Samozřejmě jsem jej neprocestovala celý, ale i drobná ochutnávka v podobě Florencie, Pisy, Sieny a Cinque Terre (i když poslední zmíněná oblast patří již do Ligurie) mi dala o gastronomii tohoto regionu určité povědomí.
Do oblasti jsme vyrazili začátkem května, kdy se krásně hodilo spojit dovolenou se státními svátky a tudíž prodlouženými víkendy. Naší základnou se stala Florencie, odkud jsme vždy vyráželi vstříc dalším toskánským metropolím zmíněných v posledním odstavci. A že to byla jízda.
Itálii obecně si každý jednoznačně spojí s těstovinami a pizzou, o tom není pochyb. I my jsme tedy jaksepatří ochutnávali různé druhy těchto jídel. Zajímavé bylo sledovat specifičnosti kuchyně v různých městech. Ve Florencii nám naservírovali výborné papardelle se zvěřinovým ragú (zvěřina obecně je pro Toskánsko typická) a pizzu quattro stagioni, která je známá i u nás. Mimochodem, hlavní ingredience na této pizze mají znázorňovat roční období – artyčoky jaro, rajčata a bazalka léto, houby podzim a šunka zimu. V oblasti Cinque Terre, která se nachází přímo u moře, bylo samozřejmostí dát si těstoviny s mořskými plody a v Sieně zase „pici“, což je tradiční druh těstovin právě v této metropoli.
Pokud chcete ochutnat co nejvíce, doporučuji si v nějaké restauraci objednat talíř s předkrmovými variacemi. Nabízí jej téměř všude a většinou je pro dvě osoby. Součástí toho našeho byl výběr sýrů (parmezán, pecorino s paprikou a pecorino s lanýži), uzenin (prosciutto, salame milano) a také trio bruschet – s rajčaty, houbami a olivovou tapenádou. Často se objevují i olivy, artyčoky, sušená rajčata, mozzarella, gorgonzola, mortadela, atd.
Samotnou kapitolou je pak Mercato Centrale ve Florencii. Jedná se o tržnici kousek od hlavního nádraží a pro mne to bylo místo snů… Tržnice je otevřena každý (!) den a to od osmi od rána až do půlnoci, respektive do 00:01 :) Má dvě patra – v přízemí najdete desítky obchodů a stánků s čerstvými potravinami a převážně místní suroviny. Oči mi jen přecházely při prohlížení toho množství ovoce (jen se zakousnout), zeleniny (úžasné artyčoky a cuketové květy, bože!), sýrů, uzenin, masa, koření, těstovin, různých olejů,… Výčet by mohl pokračovat a fotky níže ukazují jen zlomek toho, co všechno lze na tržišti ochutnat a nakoupit.
Pokračujme ale dále, mimo přízemí má tržiště ještě jedno patro… A tady teprve začíná ta správná Italie. V prvním patře se totiž nachází více než dvacet podniků připravených vám nabídnout to nejlepší ze svého repertoáru. Ten je poměrně široký, vyberete si tu z nabídky masa, sushi, čerstvých ryb, těstovin, pečiva, sýrů nebo i vína, piva a kávy… Restaurace jsou umístěny po krajích a uprostřed tržnice a mezi nimi je spousta míst k sezení v podobě různých stolků, lavic nebo barových židlí. Jinými slovy si stačí vybrat, na co máte chuť a pak už si jen hezky sednout a například s lahví dobrého toskánského vína vychutnávat atmosféru… Ať už s partnerem, rodinou nebo přáteli.
Ze všech konceptů nás nejvíce oslovilo menší pekařství, které přímo před vašima očima připravovalo čerstvý italský chléb focaccia a to hned několik druhů – s houbami, rajčaty, šunkou, sýrem, cuketou a ricottou,... A hned vedle bylo lahůdkářství, kde kromě nepočítaně druhů sýrů a uzenin nabízeli i variace obložených talířů. Na jednom jste mohli například najít rajčata, burratu (naprosto vynikající sýr z kravského mléka, velmi podobný mozzarelle, ale měkčí konzistence), olivy a salát, na jiném zase artyčoky se sušenými rajčaty, prosciutto a parmezán. Z talířů jste si jednoduše vybrali ten, který vás nejvíce oslovil, a pak už stačilo jen ochutnávat. Aneb „Viva l'Italia…”
Končit by se ovšem mělo moučníkem a jinak tomu nebude ani u tohoto článku. Itálie má mnoho typických a slavných dezertů jako je panna cotta nebo tiramisu, ve Florencii si ovšem nesmíte odpustit zmrzlinu. Gelaterie tu najdete téměř na každém rohu a ať jsme vlezli do jakékoliv, s žádnou jsme se netrefili vedle. Zmrzlinu Italové zkrátka umějí a je jedno, jestli si dáte ovocnou (kdy máte pocit, že opravdu „lížete“ ovoce) nebo smetanovou (na kalorie pro tentokrát nekoukejte).
Jak jsem psala výše, jen těžko se dá popsat a fotkami vyjádřit, jak moc je Toskánsko chutné… Toskánská gastronomie se musí prožít, a pokud jsem vás svým článkem navnadila k návštěvě, určitě neváhejte, já osobně se tam chystám znovu :)
Takže buďte v klidu a milujte Toskánsko!